Tlush Super Ace – provozní zkušenosti

Stan Stembera vlastní tento motor ve své sbírce – je to kus vyrobený v roce 1973 z těch částečně originálních dílů, výrobní číslo má 34 – a protože mi bylo umožněno provést i praktické zkoušky tohoto zajímavého motoru, tak jsem se rozhodl o některých jeho technických detailech a nahazování tohoto unikátu napsat také pár řádek.

Motor TLUSH SUPER ACE má obsah .601 cu.in. (9,86 ccm), vrtání má 7/8″ (22,25 mm), zdvih má 1″ (25,4 mm), sání má řízené pístem a na první pohled působí velice „masivním“ dojmem. Výjimečně těžký ale není, protože i s velkou nádrží (o obsahu 60 ccm, neobvykle velkým na období, kdy létaly modely jen volně, bez řízení rádiem…) váží 360 gramů (bez nádrže má 332 gramů), motor Brown Junior .60 „B“ ze stejné doby má sice jen 221 gramů, ten byl ale mimořádně lehký, jiný srovnatelný motor z konce 30. let – Ohlsson .60 Custom má například 313 gramů.

Tu větší váhu motoru TLUSH SUPER ACE způsobuje kromě velice robustního hliníkového karteru s nezvykle bohatě dimenzovanými bočními patkami hlavně asi jeho válec vyrobený vcelku s chladicími žebry z odlitku ze speciální litiny, ocelový lapovaný píst bez pístních kroužků a hliníková hlava válce s vysokými chladicími žebry.

Patky-motoru-jsou-skutecne-velice-masivni

Original-nadrz-ma-zajimavy-tvar

K jeho vyzkoušení v chodu jsem přistupoval s trochu smíšenými pocity – u motoru tak staré, „průkopnické“ koncepce z poloviny 30. let minulého století, navíc úplně neznámé značky, jsem očekával totiž určité problémy s jeho nahozením, protože jsem vůbec neznal doporučenou polohu otevření jehly ani nastavení základní polohy přerušovače. Jeho komprese ale i u tohoto úplně nového motoru byla velice pěkná a po natankování nádrže, nasátí paliva do karburátoru, nastříknutí pár kapek do výfuku a připojení zapalování se motor hned po prvním otočení vrtulí nečekaně ihned ozval a po dalších několika otáčkách vrtulí kupodivu také bez problémů naskočil!

Porovnani-velikosti-motoru-TLUSH-a-BROWN-JUNIOR

Po následném seřízení otáček jehlou karburátoru a doladění předstihu motor krásně a pravidelně běžel s velice pěkným, hluboce „bručivým“ hlasem – s dřevěnou vrtulí 14×6″ točil asi 3000 ot/min. Protože byl ale úplně nový, nezaběhnutý, tak jsem jehlou hned obohatil směs a zmenšil předstih na pěkných 2.200 ot/min a nechal jsem takto vyběhnout celou nádrž. Poté jsem jej nechal vychladnout a po vyběhnutí několika dalších nádrží na podobně „vyladěný volnoběh“ jsem jej konečně krátkodobě seřídil i na plné otáčky, které byly 3.800 ot/min. Není to tedy žádný „divoch“, ale díky jeho velice snadnému startování a pravidelnému, pozoruhodně „stabilnímu“ chodu se jeví jako výborný motor pro pohon modelů ze „zlaté éry“!

Jaromír PIPEK